Premiéra dopadla dobře, to jsem si oddechli.

Fotky uvnitř textu

a dokonce už o nás i píšou  http://www.okolohradce.cz/aktualne/premiera-slameneho-klobouku-287.html   - díky Báro

Tohle je zmenšená ukázka, originály vypálím, jak kdo bude chtít.

Fotky vyvolané jsou, mám je k dispozici, kdo je chce přidělat, ať si řekne.

CD pálím, budu jich mít několik, zbytek si dokopírujte.

Fotky se přestěhovaly do galerie - vlevo dole odkaz Fotky

Jsou tam fotky z představení a okolo představení  

Nezapomeňte, že ne všechny fotky se vejdou na jednu stránku, dole je stránkovátko. 

Třebechovický divadelní soubor Symposion včera poprvé předvedl před zraky veřejnosti slavnou divadelní frašku Slaměný klobouk z pera Eugéna Labiche, jejíž režie se ujal Rudolf Faltejsek.

Slaměný klobouk je situační komedie odehrávající se někdy na počátku 20. století. Vypráví o požitkáři a sukničkáři Maurice Fadinardovi, který svým stylem života přišel na mizinu a je nucen strčit hlavu do chomoutu bohaté nevěsty. Při posledním setkání s milenkou před svatbou ovšem Mauricův kůň sežere slaměný klobouk jedné vdané paničky, která se tou dobou nacházela v nedaleké houštině s armádním poručíkem Emilem. A Emil má své dost dobré důvody pro to, aby Maurice sehnal jeho milence nový klobouk... dál už vyprávět nebudu, za prvé nejsem z nejsilnějších vypravěčů a za druhé bych nerad příběh prozrazoval těm, kteří mají v plánu Klobouk navštívit. Teď by snad bylo záhodno říci pár slov k provedení a úpravě hry souborem Symposion.

Když jsem dorazil do kulturáku v Třebechovicích, byl již sál slušně zaplněný. Na levé straně pódia stály klávesy, za které po formálním úvodu zasedl jednočlenný hudební ansámbl, opona šla doleva a doprava, klapka, písk a jedeme. A já se bavil. Celou hru jsem neměl potřebu podívat se na hodinky, studovat mouchy na stropě nebo jen tak zaraženě zírat, což jsou příznaky, jež mě obvykle provází u inscenací, které mají v prádle režiséři vyznávající heslo „všechno zachovat, nic nezkracovat, tak je to správné, tak to má být.“

Naštěstí Rudolf Faltejsek do tohoto rodu divadelníků nepatří a povedlo se mu zrežírovat skutečně lehkou, vtipnou situační komedii ze starých časů bez viditelné křeče a hluchých míst. Inu, dlouholeté zkušenosti se nezapřou. Dále bych pochválil herecké výkony členů souboru, charaktery jejich postav byly z řeči a gest dobře čitelné bez znatelného přehrávání. Plus krásné kostýmy dámské části (nemluvě o kráse dam obecně, obzvláště ze snoubenky Emila čišel neskrývaný půvab), skvělé písničky a jako bonus slizký sluha jako výplň mezi scénami.

Premiéru Slaměného klobouku hodnotím veskrze pozitivně, a při představě, že hra bude každým dalším představením zrát jako víno, nelze ji snad doporučit jinak než slovy pana Metka – „No nekupte to.“ Část o láci záměrně vynechávám, není to vhodné.

text: TOMÁŠ HAIMANN